středa 27. července 2011
úterý 26. července 2011
26.7., úterý
Žádost na založení sdružení předána, palačinkárna a ach, je to krásné, býti doma sama, těším se, až budu mít vlastní byt, žádná svíčková můj práh nepřejde, budu si jezdit do Prahy jedna kupovat rajčata a fetu, cvičit jógu a poslouchat jen Bacha a psychidelickej rock.
pondělí 25. července 2011
25.7., pondělí
Demonstrativně odešla po dvou vínech od bavící se společnosti, chachá, ani přemlouvání nepomohlo, chachá, to pro ty proteroristický kecy, jsem na sebe hrdá a taky jsem přesycená tím, jak se dá hodiny klábosit o ničem, ničem, ničem.
neděle 24. července 2011
24.7., neděle
Po týdnu stráveném s dvanácti a více lidmi mávám rodičům a zabýrám celý byt pro sebe, sice je to úchvatné, spát v jednom pokoji sám a nemuset mýt nádobí pro menší tábor, ale zazpívala bych si s nimi, aspoň jednu.
23.7., sobota
Úklid plesnivin a prachovin, vlak Toník a bože, ve vlaku se tak pěkně čte!, hledám vlak, který nikde nestaví.
22.7., pátek
Reinkarnovaný Anton Pavlovič coby zelený křižák, moravský Treplev a Trigorin, kterej nádherně rrráčkuje, Rrrrusko, marrrmeláda, rrrracek, každoroční dluh vůči Máchovým podvlíkačkám se paradoxně netýká českého, ale ruského dramatika.
21.7., čtvrtek
Všichni důsledně využívají toho, jak si nepamatuji předchozí večer, mám tedy nové pravidlo: "nepít bílej rum k snídani, ne, ani když tě vytrvale nutěj, děvče", ale to s tím nožem jsem jim nesežrala.
20.7., středa
Tak jo, je nás tu na chatě patnáct, takže jsem poměrně nervózní, navíc spím v pokoji s téměř neznámým klukem (né, je to kamarád, ale opila jsem se s ním jen jednou, teď tedy podruhé), přijel i bývalý učitel ze střední - je sranda pozorovat, jak ten, kterej mi dřív opravoval testy, chodí se škopkem špinavý vody od nádobí a ptá se: Terko, kam že to můžu vylejt, támhle dozadu do příkopu?
19.7., úterý
Ačkoli jsem měla narozeniny před více než dvěmi měsíci dostávám ovocný vlastnoručně vyrobený koláč (věděli, že mám ráda hroznový víno) a hrnek s mým nejoblíbenějším obrazem (van Goghova kavárna v Arles) a taky písničku od Šimona (Bowie: Five Years), karneval (jen jeden poznal, že těmi vycpanými tvářemi ze sebe dělám Corleona), no, zřejmě jsem šťastnej člověk, takže se stydím, jak jsem věčně ze všeho nervózní a občas prskám síru.
neděle 17. července 2011
17.7., neděle
To je hrozný, že se pořád množíme, protože každou chvilku tak ztrácíme na své jedinečnosti *retardovaný úsměv*.
sobota 16. července 2011
16.7., sobota
Mary a Max je krásnej film, pamatuju si, že na něj chtěl Albert jet někam do Norska, protože už ho tady v kinech nedávali a on tolik chtěl, abych ho viděla, dneska jsem ho viděla a bez Alberta, ale to mi nevadí, vadí mi, že mi došly cigára, že je Kundera tak starej a nejspíš umře dřív, než ty svoje romány přeloží do češtiny, že nemám doma ateliér a zvětšovák, že neumím perfektně na klavír a že musím koukat na blbý filmy/seriály s mými oblíbenými herci-krasavci, ačkoli jsou nudné, pitomé a někdy i trapné.
čtvrtek 14. července 2011
14.7., čtvrtek
Tak Harry neumřel, já mám kameru, do našeho spolku se nám hrnou lidi na inzerát, vypadá to, že budu muset zůstat v Praze, nejspíš tu i umřu, amore mio!
středa 13. července 2011
13.7., středa
Viděla jsem, jak oblohu přeřízl velký blesk a já si řekla: ať se jdou ohňostroje bodnout!
12.7., úterý
Achjo, kdybych se do tý Prahy nedostala, mohla bych teď přemýšlet nad Harry Potterem, Kunderovou N/nesmrtelností, číslem pí nebo nad čímkoli jiným než nad tím, kudy směřovat kroky své, oujé.
pondělí 11. července 2011
10.7., neděle
Bosá v dešti u Národního divadla, Ester, strašně vína, s Maruškou jsme místo výstavy zamířily na to víno (to kvůli podpatkům, ve kterých ani já nemůžu chodit), fascinuje mě, jak náš den (život???!!!) utvářejí detaily.
pátek 8. července 2011
8.7., pátek
Po prosbě o cigaretu mi otec dává na stůl doutník a povídá: tu máte, paní spisovatelko, jestli paní spisovatelka neumře na rakovinu, pak snad neumře nikdy.
čtvrtek 7. července 2011
7.7., čtvrtek
Navlíkáním korálků se snažím prožít chvíle normálně, jó, a taky jsem dopsala svou druhou divadelní hru, heč.
středa 6. července 2011
5.7., úterý
Když jsem si po tomto úterním večeru spočítala, kolik jsem toho během několika hodin vypila (růžové i bílé), nemohla jsem uvěřit, že jsem dokázala souvisle hovořit, každopádně předtím jsem byla na výstavě, takže nemám zas tak černé svědomí, že jen zabíjím tu chytřejší Terezu v sobě.
pondělí 4. července 2011
4.7., pondělí
Opravdovou satisfakci v této divné době pociťuji jen tehdy, naučím-li se novou etudu na piáno (kterou takové ty protivné děti, co se musely učit na klavír od mala, uměly třeba v sedmi letech a ještě mnohem líp).
neděle 3. července 2011
2.7., sobota
Babička mi dává větší obnos peněz (na študia, třeba) a mě dochází, že tady přestává už sranda, ruské šampaňské mě nezaujímá, chlebíčky trochu, ovšem spánek, ach ano, prázdninový spánek, to je jiný kafe!
1.7., pátek
Poslední peníze utraceny za poslední představení v předposlední sezóně Divadla Komedie, protože po sezóně další bude divadlo utraceno, cestou domů si to hrdě vyšlapuji (hrdá na to, že na ták velkých podpatcích nemám nejmenší problém) a pro jistotu se dvě stě metrů před domem řítím k zemi (již ne tak hrdá), mé koleno pláče krev a krev a krev a já si (díkybohu) zase jednou připadám jako malá holka.
30.6., čtvrtek
Víno s vínem, staří přátelé, intuitivní útok na kino v deset večer (a nejpitomější film, který mají v programu) a cesta domů (to "JFK" vyryté na okně tramvaje asi nemá odkazovat k Johnu Kennedymu, co?).
středa 29. června 2011
29.6., úterý
Má nová posedlost: Don Giovanni (čti dón džováááány!) a taky cikánskej jazz, růžový víno a (opět zhlédnutý) Sherlock Holmes.
úterý 28. června 2011
28.6., úterý
iPhone je ten nejlepší telefon, jaký současný svět zná - telefonovat je s ním sice obtížné, protože má malé problémy se signálem a občas, používáte-li windows, se jen tak pro srandu vypne, ale jinak!
pondělí 27. června 2011
27.6., pondělí
Sherlock Holmes a černý pivo, tohle jsem si po tom chaotickém, složitém roce právem zasloužila, prosím.
neděle 26. června 2011
26.6., neděle
Trochu melancholické (nikoli však smutné) je, že bych si doopravdy byla schopná vzít za muže jen dvě osoby na této planetě; jeden je mrtvej (už skoro půl století) a druhej je příliš krásnej a talentovanej, takže mi ho šlohne nějaká akčnější loupežnice.
25.6., sobota
Ti dnešní hudebníci nějak neuměj jazzovat, možná jim chybí slunce (nebo hřích, nebo láska, nebo ty správný boty).
24.6., pátek
Nesnáším slovo "bejvalej", to slovo by nemělo existovat, co bylo, to není a všichni ti bejvalý jsou, jenom mimo vesmír těch, kteří to slovo používají, musím zapracovat na argumentech a pak světu řeknu, proč je termín "bejvalej" hloupost.
čtvrtek 23. června 2011
23.6., čtvrtek
Asi je to špatný, ale nemohu, když jsem v divadle, kde jsme hráli, kde se uvedla hra, kterou jsem napsala, sedět jen tak, bez náznaků chlouby, a když se o to snažím, tak si to vyčítám.
22.6., středa
Pan K. a moje šardoné, chtěla bych na něj složit báseň, ačkoli ho nemiluji - zvláštní?, normální.
úterý 21. června 2011
pondělí 20. června 2011
20.6., pondělí
Bezvadnej den; nejdřív přebírám maturitní vysvědčení, potom si sedám do deště na lavičku s Friscem (koupila jsem si ho částečně proto, že jsi ho nenáviděl, brouku), grilování (pijeme a hrajeme hry, můj nejmilejší profesor se snaží ztvárnit pantomimou "pamlsek") a nakonec odjíždíme ve tři ráno taxíkem a já jsem šťastná(!), nejen proto, že se dnes ukázalo, že má vytrvalá víra v člověka je naprosto zasloužená, protože mezi sebevětšíma kreténama stejně vždycky narazíš na někoho, kdo ti naleje víno i šampus a ještě ti zaplatí bezpečný odvoz nebezpečnou Prahou.
19.6., neděle
Představeni no. 2, a pak Lébl, Lébl a zase Lébl - totiž - jeho duch, který stále žije v d. Na zábradlí zřejmě stojí za těma očima, které často během představení nakukávali na naše představení okýnkem, zvukařka, která ho ještě zažila nám sdělila, že jeden prvek, který jsme použili naposledy viděla v jeho inscenaci.
neděle 19. června 2011
sobota 18. června 2011
17.6., pátek
Divadelní režisér je v podstatě otrokář, ale nemůžu si pomoct, šestihodinová zkouška pak zakončena malým posezením se spoustou lidí, při kterém jsem se divila vlastním emocím - nejnebezpečnější jsou chlapi se smyslem pro humor; "jak by jsi specifikovala tu hru, o čem je? v jedné větě?" - "v jedné větě?" - "tak dobře - jedním slovem?" - "myslím, že to je hra 'o sobectví'" - "to byla dvě slova."
středa 15. června 2011
15.6., středa
Jó, tak Pan Just přítomen BYL (viz před-příspěvek), o hlas jsem ale nepřišla, ačkoli odpověď na všechno ode mě nedostal, den to byl ovšem bezvadnej, vymysleli jsme si s kamarádkou imaginárního německého dramatika Johanna Fridricha Dýznštajna, kterej si tykal s Goethem, umřel roku 1851 a byl pre-pre-pre-romantikem své doby (už trochu věřim, že vážně existoval), slunce svítilo, bezdomovci se opalovali, kamarádi se kamarádili a ten profesor, o kterým se mi jednou zdálo (ale žádnej hanbatej sen, proboha!) byl na mě u přijímaček nejhodnější.
úterý 14. června 2011
14.5., úterý
Včera mi asi ve třech testech vyšlo, že mám lehkou depresi, ovšem DNES mi ten hrubián (viz před-před-příspěvek) koupil Camelky, já dostala žravou a rajčatový salát s fetou ze mě udělal člověka šťastného, přesto, že mám zítra přijímačky (protože jestli tam bude Pan Just, tak asi přijdu o hlas).
pondělí 13. června 2011
13.6., pondělí
Trucuju, koušu se doma nudou, ač jsem měla být dneska v divadle, trpím jak zvíře, žeru samu sebe za živa, poslouchám gypsy jazz, nemám na cigára, bojím se, že se začínají projevovat příznaky duševní poruchy, které jsou u dětí starejch rodiču velmi časté, juch.
12.6., neděle
Otec je hrubián, vulgární negentlemanskej skorosedlák a srab, občas mám pocit, když slyším mámu ptát se "mám ho zabít?", že to myslí vážně.
sobota 11. června 2011
11.6., sobota
Je to zvláštní - dostat zprávu od kluka z Vagónu, že je rád, že potkal tak skvělou osobu, protože předtím jsem mu napsala, že se s ním nesejdu a pak jsem mu na další zprávu neodpověděla, já totiž nevím, co na mě v tu noc s láhví vína v krvi a spoceným obličejem od tance moh' vidět, jo a v příštím životě chci být ruský cikánský houslista.
10.6., pátek
Tak tedy oslavování, pro jistotu odsunujeme odchod domů na dobu ranní, ti silnější z nás si objednávají snídani v Mekáči (Š mě táhne znechuceně na vzduch), chvíli sedíme na prázdném Václaváku a opíráme se jeden o druhýho, cesta domů není depresivní, je čistá, jen nevím, jestli mám to Malostranský náměstí teda na rok opustit, vypadá to, že už s tím počítám, když se na to vymlouvám chlapům, co mě zvou na rendez-vous.
čtvrtek 9. června 2011
9.6., čtvrtek
Začíná to být napínavý, řekla jsem si - hlavně nebuď hysterka, ženská! tak tedy slzy, vulgarismy a řev, aspoň nebudu mít boule na krku.
8.6., středa
Kamarádi, víno, park, kam jsem chodila dřív s tím proklatým zvláštním člověkem, déšť a tak, den to byl vskutku nádherný, pitomci, co se všichni hlásej na filosofickou fakultu spolu venku řádí a hádaj se o Lidicích a homosexualitě - škoda jen potom těch snů, nechci, aby se mi o ní pořád pořád pořád zdálo!
úterý 7. června 2011
7.6., úterý
Byl strom, o který se staral starý pán, ve dne v noci, pořád, a když tenhle strom vykvetl a vypadal docela hezčeji než pán, vzal pán sekeru a třemi ranami strom zabil.
6.6., pondělí
Lidi...ce, člověk se ani nediví, že se matky jeho kamarádek v pubertě snažili oběsit na základě četby knih o holokaustu.
neděle 5. června 2011
5.6., sobota
Kůže na mých dlaních vypadá asi jako když mi je někdo poprskal kyselinou a mám namožený svaly, táta říká, že mám divadlo pustit k vodě, takže sedím u notebooku a píšu novou divadelní hru s názvem Chodím kanály.
4.6., sobota
Děláme kulisy, lepíme na dřevo tapety, pijeme víno - to vše na nádvoří Divadla Na zábradlí... mám pocit, že šli na představení studenti DAMU a musím se pousmát - nevzali mě, ale zatímco oni jdou jen na představení, já se roztahuju na celém dvoře a tluču připínáčky do divadelní kulisy.
3.6., pátek
Pařím The Sims: griluju si tofu v rohlíku, píšu detektivky, rodím děti a jsem premiantem střední školy, ať žije čas post-maturitní a nemorální zabíjení času.
2.6., čtvrtek
Ach, Zeldo Fitzgeraldová, tak ráda bych tě pozvala na naší premiéru a vyhradila ti místo v první řadě, tobě a Ofélii, baletkám, co nemohly tančit.
1.6., středa
Takže jsem přijata na dvě vejšky, buď strávim rok chozením do divadla Husa na provázku a naučím se za každým slovem řikat "pyčo", nebo budu trávit odpoledne před orolojem vystavěném ve stylu socialistického realismu, prospěje mi to asi - vypadnout - dospěju, naučím se vařit a psát básničky.
31.5., úterý
Pohled na něj ve mně vyvolává smíšené pocity, lítost i nechuť, aspoň, že je tu ten Š, který ač má za otce bohémského umělce, je naprostý slušňák a má rád funkcionalismus.
pondělí 30. května 2011
30.5., pondělí
Mám zvláštní kamarády: buď jsou to alkoholici, feťáci, nymfomanky, magoři a já bych tolik chtěla zabrzdit, zavřít se ve své chatě v lese a meditovat a pít jen ananasový džus.
29.5., neděle
Když si umyju vlasy, je mi tak nějak líp: voněj, jsou hebký a celej svět mi tím pádem může políbit prdel.
sobota 28. května 2011
28.5., sobota
Díky dnešnímu divadelnímu představení jsem zase o krok blíž k pochopení psychóz a sebevrahů a o krok dál k člověku, který mě chvíli zbožňoval a chtěl mi dát v inscenaci podle stejného textu hlavní roli - bájbáj, hrdino.
27.5., pátek
Buď jsem rozmazlená a pitomě sentimentální osoba, nebo jsou cesty v noci tramvají domů to nejsmutnější, co naše civilizace zná (obzvlášť, sedí-li v tramvaji před tebou pokakaný bezdomovec).
čtvrtek 26. května 2011
25.5., středa
Maturitní komisařka s říďou mi chválí náušnice s Kerouacem, po hlasitém vyřčení, že chci "22", tahám "22", světe div se, andělé existují, ale nedupou, nekřičí a taky nemůžou zůstat nafurt.
24.5., úterý
Maturita: všichni pláčou, smějí se a tak (totiž-jedná se zřejmě o neurózu, konkrětně o hysterii), z mé maturitní práce chce udělat úča povinnou četbu, Bára si dělá srandu, že to bude povinná četba pro uchazeče o studium na DAMU, což by byl krásný paradox vzhledem k tomu, že mě na DAMU nevzali.
23.5., pondělí
Nó, kdyžtak mě prej chtějí v Brně, což je fajn, myslím, že byť jen rok v tomto městě by mi od základů změnil život (pyčo).
22.5., neděle
Nechte mě, já se vzdělávám, Aristoteles si hraje na písku, Zenón z Kitia si smaží vejce a už aby to všechno bylo pryč.
sobota 21. května 2011
21.5., sobota
Ty sny mě zkrátka přivedou k šílenství, ráno se pak vzbudíš a nevíš, co je pravda a právě tenhle okamžik mě žere někdy zaživa.
20.5., pátek
Tak jó, hele: do tý svý oblíbený kavárny bych neměla chodit, protože tam chodí strašně moc ošklivejch lidí (ošklivý znamená v tomhle případě bez budoucnosti), číšník mojí opilé kamarádce tyká a chce jí vyhodit, protože nahlas řve: "Bla bla bla bla" pořád dokola, čímž intenzivně dokazuje nesmyslnost lidské (ne)komunikace.
středa 18. května 2011
18.5., středa
Večeře s Orfeem, Salome a Goyou, fajn chlap, tenhle Goya, a taky ohluchnul, což je vedle syfilisu asi jeden z hlavních příznaků génia.
úterý 17. května 2011
17.5., úterý
Jsem schopná poslouchat jednu skladbu padesátkrát za sebou a neutrpět žádnou újmu, taky jsem trochu smutná, tak si aspoň lakuju nehty a vlastně je všechno tak, jak má být a já se jen stávám ženou (čti "trochu hysterkou").
pondělí 16. května 2011
16.5., pondělí
Svaťák; Otakar Švec a jeho Stalinův pomník a jeho sebevražda a moje sebevražda, asociace a surrealismus a sexualita a Freud a Masaryk a uvařim vám guláš, přátelé, vesměs hovězí.
neděle 15. května 2011
15.5., neděle
Po pohovoru mi komise řekla, že jsou ze mě nadšený, takže když nic jinýho, možná dostanu možnost se zavrtat na severní Moravu, daleko od nafoukanejch Pražáků a mý skvělý maminky, která mě miluje i když piju a jsem protivná, plus daleko od mejch přátel, který mě milujou i když "bla bla", potkávám supermagora-intelektuála (kterej teda odpuzuje i mě), bavíme se o beatnících, o filosofii a o jeho posedlosti LSD a nekomentuji jeho názor, že jsme na stejné vlně, protože moje LSD je jen dočasná apatie, ze který se dostanu - doufám - pomocí studia na maturitu a Bukowskiho, juchů!
14.5., sobota
Kocovina jako prase, aspirin coby nutná snídaně, jelikož mě čeká čtyřhodinová cesta autobusem do Olomouce (přijímačky) jsem punkáč a jsem si toho vědoma, to jen většina lidí mě má za slušnou a rozumnou.
13.5., pátek
Silně patetickej den/večer/noc, natolik, že jsem zkejsla opilá v hospodě se svým úhlavním nepřítelem a nafoukancem, kterej mě i přes mou velkorysou upřímnost ("Jseš typickej Dejvičák. Nafoukanej egocentrik.") začal mít rád, dal mi telefoní číslo a objal mě, takže - jó, poslední zvonění bylo ve znamení lásky (až hippiesácký), peněz, alkoholu...a zase jsem propovídala hodiny se svým věrným Šimonem.
12.5., čtvrtek
Jó, chtěls žít osaměle a v harmonii jako Mistr a Markétka, tak si čekej na toho ďábla sám, kreténe (pětihodinová divadelní zkouška, hlad a tíha zodpovědnosti za celý svět).
neděle 8. května 2011
8.5., neděle
Zemřela rohatá panenka Marie, slečna Světlo i slečna Kofola (slogan "když ji miluješ, není co řešit" už pro mě pravda neznamená tolik, co dřív), prý jsem mu bez legrace zachránila život, co se dá dělat: budu mučedník - první mučedník, kterej miluje Camelky a Jacka Danielse.
7.5., sobota
"Tak tady!" ukázala k železné konstrukci "tady se oběsil," dodala, dali jsme si whiskey, cigáro a život moh' jít v celé své směšnosti dál.
pátek 6. května 2011
6.5., pátek
Brno, bába se stihomamem, dvě blbý, ale upřímný básničky, nevolnost, hysterie, otupění a Voskovec s Werichem a jejich Brabenec.
5.5., čtvrtek
Stejně jako před rokem mám i teď na své narozeniny depresi, blahopřání přišlo ale hodně, takže se nesmím tvářit příliš chmurně - ještěže mám nárok na spánek.
středa 4. května 2011
pondělí 2. května 2011
2.5., pondělí
Boj o Boha: kýč nebo životní otázka?, docela ráda bych se okamžitě zhulila - bylo by to krásné, protože by to bylo jen tak.
neděle 1. května 2011
1.5., neděle
Nedobrá nálada, příliš spánku, víno, směšně sentimentání Petřín, kecy, kecy, Indie, aha, tak ty jsi taky spala s mou dětskou láskou!, kecy, kecy, Masaryk a krevety, kecy, zpráva od bejvalky mého milého; kdyby na mě skočila s kudlou, zřejmě bych se nebránila, jenom se chechtala.
30.4., sobota
Dnes jsem se schovala před bouřkou a bůhví, proč je mi trochu neveselo, když mi má bejt jenom veselo.
sobota 30. dubna 2011
29.4., pátek
Dostala jsem chuť na básničky - sahám po existencialistovi, feťákovi, úchylovi a vekslákovi a do toho si zpříjemňuji příjemné chudákem doktorem Faustem.
28.4., čtvrtek
Hrajem si v podzemí se slovy, s flaškama, s imitací pistole a snažíme se zapomenout na to, jak sviňsky se lidi taky uměj chovat.
středa 27. dubna 2011
27.4., středa
Zvláštní, že všichni muži, kteří o mě kdy jevili hlubší zájem kouřili červený Marlbora, přemýšlím, co by to tak mohlo znamenat - což mě přivádí na myšlenku, že moc přemýšlím.
úterý 26. dubna 2011
pondělí 25. dubna 2011
25.4., pondělí
"A tu hru chci věnovat tobě, Kafkovi a Čapkovi," řekl a já dostala chuť na grepovej džus.
24.4., neděle
Krylova Salome, víno ve tři odpoledne, na odchodu ruku v ruce samozřejmě potkáváme největší drbnu sídliště, dámský dýchánek, česká hudba dob socialistických: "aha, aha, tak ty jseš balónek, aha, aha, tak ty chceš uletět."
sobota 23. dubna 2011
23.4., sobota
A jéje, už se začínám tvářit jako ti ostatní - pitomci, kteří si myslí, že jim patří svět a neumí se nevznášet, fajn věc před maturou, hezky jsi mi to zosnovoval, ty tam.
pátek 22. dubna 2011
22.4., pátek
No a máš to tady, Nováková, slečno jemná a něžná, slečno podvodnice, shlédni dolů k těm karikaturám, k tomu, co sis tolik přála - k těm myškám u nábřeží Vltavy, k vysněným vousům a držení za ruku, historie se opakuje pořád a jsou jen dvě cesty jak z toho kruhu ven; jednou z nich je sarkasmus, juchů!
21.4., čtvrtek
Čtyřhodinová zkouška s mými miláčky, kterým se hroutí svět, protože v setkáních idiota s chytrým byli vždy ti chytří, což se nevyplácí (myšlení není sice ilegální, ale většinou svůj trest najde).
20.4., středa
Jsou dny, kdy je nutné vzít flašku a tu si bez ostychu s kamarádkou otevřít v parku, kde kachny dělají na každé naše slovo "chacha".
úterý 19. dubna 2011
19.4., úterý
Sakra, zmačkejte ho a vyhoďte, vdechněte a vyplivněte, přečtěte a zapomeňte - čtyři hodiny co trvaly chvíli, hašteřivé kopance a provokující posměšky, které umřou s dneškem, nemá to být depresivní výpověď - naopak, všechno, v čem je napětí, je hezké.
pondělí 18. dubna 2011
18.4., pondělí
Napsala jsem o něm včera povídku a on dnes přišel - víc než slova jsou pohledy a rebélie kouření cigaret po začátku hodiny, nesmysly, nesmysly, kamarádku mi zase krade blázinec (a zrovna tu, která je nejnormálnější), vemte si mě, vemte si mě, chci bejt pryč od těhle zmatků, plivajících druháků, zuřících aut, palačinek s přeslazenou marmeládou a toho jeho hlubokýho hlasu, chci bejt pryč a tvořit si (tiše) svoje dada-lidi z modelíny.
17.4., neděle
A žili si ve svém mikrosvětě šťastně až...do smrti, která přišla záhy - pitomý lekníny v plicích...prej jsem hrozně racionání člověk, ale hlavně jsem posedlá Pavlem Malinou.
neděle 17. dubna 2011
16.4., sobota
Pan bývalý prezident je skvělý dramatik, ovšem filmař by to byl lepší než prezident, jinak moc práce, moc mailů, moc zbytečného vysvětlování, které nás jednou zabije.
pátek 15. dubna 2011
15.4., pátek
Miluješ-li nezávislou šelmu, je jasný, že budeš věčně neukojenej a nasranej, tak nekňuč.
čtvrtek 14. dubna 2011
14.4., čtvrtek
Většina věcí mi dojde jen tak mimochodem, nejdůležitější slova jsou mi sdělována jen tak mimochodem a vlastně veškeré mé pátrání po smyslu života a otázku "co to je, tahle život, tahle země, tenhle Vesmír" bych shrnula do věty, že je to jen tak mimochodem.
13.4., středa
Opilá básnířka, nafoukanej pseudoJosefČapek a teplý pivo, totiž zjistila jsem, že trávit všední dny na místech, kde se kdysi vyráběli drogy a teď to tam smrdí plísní je docela povznášející (pokud není venku tisíc stupňů pod nulou).
úterý 12. dubna 2011
pondělí 11. dubna 2011
neděle 10. dubna 2011
10.4., neděle
Jediná jistota není žádný pitomý "pochybuji", ale onen "věčný návrat téhož", rovná se stereotyp, jupijé, vlastně ho všichni potřebujem.
8.4., pátek
Je divný, když máte ideály a jste naivně nadšený do studia na vysoký a nějaká vysokoškolská profesorka filosofický fakulty si dovolí říct za dveřmi "prdel" a "seru".
7.4., čtvrtek
Ďěravá hlava zapřičiňuje děravý spánek, takový to, že se každou chvíli probudíš a hrozně se divíš, že v posteli a že je tma, a nejdivnější sny jsou ty filosofický.
pondělí 4. dubna 2011
4.4., pondělí
Dnešek je tedy dnem, kdy zabili Kinga a nikdo to neví, nevěděla bych to ani já, za což se haním, ale dávám to za vinu městský knihovně, kde mám už přes dva roky "čekající" (čti stojící či mrtvou) rezervaci na jeho biografii...tak jak mám vědět, kdy umřel, že jo?
3.4., neděle
Hodný studentík ve mně řekl: "Ne, Terezo, teď tě nesmí zajímat nic než intertextuální realita a hermeneutika," a ten chudák - jedinej normální človíček ve mně, obdařen lehkým cynismem - mávl rukou a podlehl.
pátek 1. dubna 2011
1.4., pátek
Aprílu jsem si moc neužila: mimochodem jsem se ve školní jídelně zmínila o tom, že naše paní profesorka Taata řve jako kráva, samozřejmě jsem přitom zapoměla, že se nacházím ve ŠKOLNÍ jídelně a že je klidně možné, že paní profesorka Taata sedí rovnou za mnou - ha!
čtvrtek 31. března 2011
31.3., čtvrtek
Lidem se líbí moje básničky, dost divný, protože ony podle mě vážně za moc nestojej, každopádně pořád to není tak divný, jak divný je koukat se do zrcadla - hmota v odrazu, cosi, co nějak vypadá, schránka - kolik společnýho má moje tělo s tím, co jsem?
30.3., středa
Přemýšlím o lidech, za okny tam venku zpívaj ptáci, jsou neuvěřitelně vytrvalí, což může bejt někdy votravný, protože toho na reperotáru zase tak moc nemají.
neděle 27. března 2011
27.3., neděle
Až budeme zase s tátou chtít překvapit mámu s narozeninovým dárkem, připomeňte mi někdo, že to neumíme (a že máma NESNÁŠÍ Františkovy Lázně).
pátek 25. března 2011
24.3., čtvrtek
Pár minut o životě v Bělorusku a já líbám onu zaprášenou počůranou dlážděnou zem pražskou!
úterý 22. března 2011
22.3., úterý
Vzduchem se line vůně květin, slunce, energie, sem tam nějaká ta moč, benzín a plíseň aneb Ne, nenechám si zkazit svoje jaro.
pondělí 21. března 2011
21.3., pondělí
Dneska se mi zdálo, že jdu s Havlem a s Krausem na fotbal, no jen si to vemte, taková hloupost - já a na fotbal!
neděle 20. března 2011
20.3., neděle
Táta dostavil další knihovničku - můj pokoj vypadá jako antikvariát, což je buď zajímavý nebo nudný, s výhrou v jedné literární soutěži čítající asi dvacet knih totožného autora vypadám navíc jako odborník na Škvoreckýho, což je superhloupost.
sobota 19. března 2011
18.3., pátek
Vždycky, když šáhnete po paralenu, rozezvoní se telefon zprávami a hovory a přicházejí pozvánky do světa, který se před vámi oblepil neproniknutelnou izolepou.
pátek 18. března 2011
17.3., čtvrtek
K snídani sušenky, k obědu rohlík, k večeři víno aneb Akce několikahodinové zkoušky v divadle! se světly a hudbou! a bez ukřižovaného Krista na zdi!
středa 16. března 2011
16.3., středa
"Důležité je přitom vědět, že nikoliv my můžeme myslet bytí, ale bytí samo se skrze nás může myslet," je věta vět; až ji pochopím, budu dospělá.
úterý 15. března 2011
15.3., úterý
Tak já miluju absurdno a paradoxy, aniž vím, že jsem předurčená k existencialismu, takže: jsme odsouzeni ke svobodě, važme si toho, protože krásnější odsouzení nemůže bejt.
pondělí 14. března 2011
14.3., pondělí
Chtěla bych dělat všechno, nejlépe najednou, stříhat, lepit, barvit, fotit, hrát, skládat, psát, moralizovat, nadávat, konzumovat, tleskat a režírovat, měla bych asi přestat kouřit, pít a odstěhovat se do hor, abych si tedy zajistila dlouhý život, ale to bych to pak nebyla já.
13.3., neděle
Tak mi zavolala, že jdeme dneska do divadla - ty si to nepamatuješ? - ale jó, kladenskej Racek, jasně, jsem už sice trochu přečechovaná, trochu přerackovaná (tohle bylo moje čtvrtý představení Racka), ale nevadí, bylo to skvělý, začínám si být téměř jistá, že to nejlepší divadlo se odehrává za "hrancemi" Prahy, což je smutný, někdo by měl ty pražský divadelníky nakopat do zadků a nasadit místo nich opravdové lilie.
sobota 12. března 2011
11.3., pátek
V podstatě máme stanovený termín premiéry, což jinými slovy znamená, že se stávám zodpovědnou a budu se muset naučit nést břemeno úspěchu/průseru na vlastních bedrech, začínám posilovat.
10.3., čtvrtek
Tak jo, občas se stane, že se ti líbí boty, který mají jen v menších velikostech a ty pro krásu nějakou tu drobnou bolest vydržíš, ale TOHLE byla taková bolest, že mi nepomohlo ani vnitřní pokárání mého věřícího já ("Víš, jak trpěl Ježíš na kříží, sakra? Tak nekňuč!"), místo toho mě napadlo, jak by chudák Ježíš trpěl, kdyby ho křižovali v těch mejch krásnejch malejch střevících.
9.3., středa
Dneska jsem byla na představení v kostele, herci hráli tak pateticky, že by jim mohli závidět i romantičtí rozervanci, takže jsme se pak museli jít někam napít, jenže do kavárny pak přišel Daniel Rous, který v Přátelích dabuje Rosse a já se až do rána musela chechtat.
úterý 8. března 2011
8.3., úterý
Kafe s mlíkem a medem je skvělý, rovněž pak slovo rovněž, zatahování školy a chvíle, kdy tě ten záhadnej nestvůrnej trpaslík nenutí moc přemýšlet.
pondělí 7. března 2011
7.3., pondělí
"Ty bys šla do divadla i kdyby dávali Hovno zabalený v krabici od bot!", hmm, asi jo, žasnu nad svou zoufalou existencí, jenž popírá všechny zákony přírody, nebo ne, ale zní to dramaticky.
neděle 6. března 2011
sobota 5. března 2011
4.3., pátek
Tak mám za sebou první návštěvu opery, kupodivu jsem se ani nenudila, ani nahlas nesmála (a to ani tehdy, kdy Werther popáté oživnul, aby moh' popáté v tomto výstupu zazpívat své Je t'aime!), pak se šlo pít víno, já v koktejlkách v zapadlým nonstopu, on lijící vosk na ubrus, takže to bylo fajn.
čtvrtek 3. března 2011
3.3., čtvrtek
To nevadí, že se z kalokagatii stalo to cosi obludného, čemu dnes říkáme touha po dokonalosti (čti lži), protože to, čím se člověk odlišuje od zvířat není rozum, nýbrž smysl pro humor a tendence tvořit.
středa 2. března 2011
úterý 1. března 2011
1.3., úterý
Ve víně je pravda, pracuji na práci, téma: scénografie, začínám starověkým Řeckem a ve víně je pravda.
28.2., pondělí
Viděla jsem krásný film - Hotel pro cizince - a všechno kolem se najednou zdá stejně surreálné jako tam; e-mail od kamaráda, že už je zase v blázinci, pozvání na operu od téměř neznámého kluka, sny se náhle zdají jako balast.
neděle 27. února 2011
27.2., neděle
Sny o tátovi, kterýmu ukousnul medvěd půl ruky nejsou fajnový, moje postavy ze snů mají rakovinu a umírají, a kdo se pak diví, že jsem morous?
26.2., sobota
Já nevím, proč si pro maturitní práci volím téma jako je existancialismus, asi mám sebedestruktivní sklony nebo sakra co.
pátek 25. února 2011
24.2., čtvrtek
Hlad přepit, vytvořila jsem si bublinu, ve které se můžu smát sobě i světu, učitelům, přijímacím komisím, přátelům, básníkům.
středa 23. února 2011
23.2., středa
Život je možná něco jako dlouhej monolog, ve kterým si hodně protiřečíš, hodně věcí dramatizuješ a občas ti ta slova nikdo nevěří, z čehož vyplývá, že si najdu bohatýho kamaráda-sponzora a stanu se myslitelem.
úterý 22. února 2011
22.2., úterý
Dřímá ve mně Francouz, ani ne tak Francouzska jako Francouz, byla bych něžný, nesnesitelně romantický alkoholik s cigaretou v koutku..., zdá se to jako pohádka, ale i Frantíci umírají na rakovinu plic.
pondělí 21. února 2011
21.2., pondělí
Dnes už vím, že dát si trochu zmrzliny deset minut potom, co jsem snědla párek s hořčicí není ten nejlepší nápad, jaký jsem kdy dostala.
neděle 20. února 2011
20.2., neděle
Máma našla v časopise poukázku na dva lístky na Macbetha do Dlouhý za cenu jedné, když jsem viděla Macbetha poprvý, chtěla jsem si Mikuláška (režiséra) vzít za muže, jenže já se kdysi zapřísahala, že si nevezmu nikoho, kdo má na zátylku plešku, ve dvaatřiceti.
sobota 19. února 2011
19.2., sobota
Murakami dočten, psalo se v něm mimo jiné tohle: "Když se nad tím zamyslíš, tak tě ten hnusnej nespravedlivej svět na druhou stranu motivuje, abys rozvíjel všechny svoje schopnosti.".
18.2., pátek
Ženský jsou holt ženský, můžou začít intelektuálními tématy, ale pravděpodobné je, že stejně skončí u šampónu nebo u podobných zbytečností.
čtvrtek 17. února 2011
17.2., čtvrtek
Zjistila jsem, že buď si mě kamarádi idealizují nebo jsem příliš skromná, což by mi (kdyby měl možnost) můj otec okamžitě vyvrátil, on je obecně takovej profesionální vyvraceš a deziluzátor, jestli význam těch slov někdo může pochopit.
středa 16. února 2011
16.2., středa
Dneska nám pouštěli dokument o Boudníkovi, což ve mně zanechalo nebývalý dojem a já se pak celý den tvářila "zapškle" a "smutně", ale přitom mě to nerozesmutnilo, nabudilo mě to, hlavně to, že ten chlápek, co pil jenom pivo a měl zvláštní tvář zasvětil svůj život tomu, jak vtěsnat svět do jediné barevné výpovědi, musím se někdy někde podívat, jestli se mu to povedlo.
15.2., úterý
Zjistila jsem, že existují i těžší věci a větší výzvy než kterými mi byly červený Marlbora.
14.2.2011, pondělí
Je mi celkem jedno, jestli dojde ropa, ač si umím představit i lepší formu apokalypsy, jen, aby nedošel humor.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)