27.2., neděle

Sny o tátovi, kterýmu ukousnul medvěd půl ruky nejsou fajnový, moje postavy ze snů mají rakovinu a umírají, a kdo se pak diví, že jsem morous?

26.2., sobota

Já nevím, proč si pro maturitní práci volím téma jako je existancialismus, asi mám sebedestruktivní sklony nebo sakra co.

25.2., pátek

Ani jedna cigareta, věc u mě v posledním tisíciletí nevídaná.

24.2., čtvrtek

Hlad přepit, vytvořila jsem si bublinu, ve které se můžu smát sobě i světu, učitelům, přijímacím komisím, přátelům, básníkům.

23.2., středa

Život je možná něco jako dlouhej monolog, ve kterým si hodně protiřečíš, hodně věcí dramatizuješ a občas ti ta slova nikdo nevěří, z čehož vyplývá, že si najdu bohatýho kamaráda-sponzora a stanu se myslitelem.

22.2., úterý

Dřímá ve mně Francouz, ani ne tak Francouzska jako Francouz, byla bych něžný, nesnesitelně romantický alkoholik s cigaretou v koutku..., zdá se to jako pohádka, ale i Frantíci umírají na rakovinu plic.

21.2., pondělí

Dnes už vím, že dát si trochu zmrzliny deset minut potom, co jsem snědla párek s hořčicí není ten nejlepší nápad, jaký jsem kdy dostala.

20.2., neděle

Máma našla v časopise poukázku na dva lístky na Macbetha do Dlouhý za cenu jedné, když jsem viděla Macbetha poprvý, chtěla jsem si Mikuláška (režiséra) vzít za muže, jenže já se kdysi zapřísahala, že si nevezmu nikoho, kdo má na zátylku plešku, ve dvaatřiceti.

19.2., sobota

Murakami dočten, psalo se v něm mimo jiné tohle: "Když se nad tím zamyslíš, tak tě ten hnusnej nespravedlivej svět na druhou stranu motivuje, abys rozvíjel všechny svoje schopnosti.".

18.2., pátek

Ženský jsou holt ženský, můžou začít intelektuálními tématy, ale pravděpodobné je, že stejně skončí u šampónu nebo u podobných zbytečností.

17.2., čtvrtek

Zjistila jsem, že buď si mě kamarádi idealizují nebo jsem příliš skromná, což by mi (kdyby měl možnost) můj otec okamžitě vyvrátil, on je obecně takovej profesionální vyvraceš a deziluzátor, jestli význam těch slov někdo může pochopit.

16.2., středa

Dneska nám pouštěli dokument o Boudníkovi, což ve mně zanechalo nebývalý dojem a já se pak celý den tvářila "zapškle" a "smutně", ale přitom mě to nerozesmutnilo, nabudilo mě to, hlavně to, že ten chlápek, co pil jenom pivo a měl zvláštní tvář zasvětil svůj život tomu, jak vtěsnat svět do jediné barevné výpovědi, musím se někdy někde podívat, jestli se mu to povedlo.

15.2., úterý

Zjistila jsem, že existují i těžší věci a větší výzvy než kterými mi byly červený Marlbora.

14.2.2011, pondělí

Je mi celkem jedno, jestli dojde ropa, ač si umím představit i lepší formu apokalypsy, jen, aby nedošel humor.