29.4., pátek

Dostala jsem chuť na básničky - sahám po existencialistovi, feťákovi, úchylovi a vekslákovi a do toho si zpříjemňuji příjemné chudákem doktorem Faustem.

28.4., čtvrtek

Hrajem si v podzemí se slovy, s flaškama, s imitací pistole a snažíme se zapomenout na to, jak sviňsky se lidi taky uměj chovat.

27.4., středa

Zvláštní, že všichni muži, kteří o mě kdy jevili hlubší zájem kouřili červený Marlbora, přemýšlím, co by to tak mohlo znamenat - což mě přivádí na myšlenku, že moc přemýšlím.

26.4., úterý

Pěkně hrajete, pěkně, i tak vám ale ty housle občas zaskřípou.

25.4., pondělí

"A tu hru chci věnovat tobě, Kafkovi a Čapkovi," řekl a já dostala chuť na grepovej džus.

24.4., neděle

Krylova Salome, víno ve tři odpoledne, na odchodu ruku v ruce samozřejmě potkáváme největší drbnu sídliště, dámský dýchánek, česká hudba dob socialistických: "aha, aha, tak ty jseš balónek, aha, aha, tak ty chceš uletět."

23.4., sobota

A jéje, už se začínám tvářit jako ti ostatní - pitomci, kteří si myslí, že jim patří svět a neumí se nevznášet, fajn věc před maturou, hezky jsi mi to zosnovoval, ty tam.

22.4., pátek

No a máš to tady, Nováková, slečno jemná a něžná, slečno podvodnice, shlédni dolů k těm karikaturám, k tomu, co sis tolik přála - k těm myškám u nábřeží Vltavy, k vysněným vousům a držení za ruku, historie se opakuje pořád a jsou jen dvě cesty jak z toho kruhu ven; jednou z nich je sarkasmus, juchů!

21.4., čtvrtek

Čtyřhodinová zkouška s mými miláčky, kterým se hroutí svět, protože v setkáních idiota s chytrým byli vždy ti chytří, což se nevyplácí (myšlení není sice ilegální, ale většinou svůj trest najde).

20.4., středa

Jsou dny, kdy je nutné vzít flašku a tu si bez ostychu s kamarádkou otevřít v parku, kde kachny dělají na každé naše slovo "chacha".

19.4., úterý

Sakra, zmačkejte ho a vyhoďte, vdechněte a vyplivněte, přečtěte a zapomeňte - čtyři hodiny co trvaly chvíli, hašteřivé kopance a provokující posměšky, které umřou s dneškem, nemá to být depresivní výpověď - naopak, všechno, v čem je napětí, je hezké.

18.4., pondělí

Napsala jsem o něm včera povídku a on dnes přišel - víc než slova jsou pohledy a rebélie kouření cigaret po začátku hodiny, nesmysly, nesmysly, kamarádku mi zase krade blázinec (a zrovna tu, která je nejnormálnější), vemte si mě, vemte si mě, chci bejt pryč od těhle zmatků, plivajících druháků, zuřících aut, palačinek s přeslazenou marmeládou a toho jeho hlubokýho hlasu, chci bejt pryč a tvořit si (tiše) svoje dada-lidi z modelíny.

17.4., neděle

A žili si ve svém mikrosvětě šťastně až...do smrti, která přišla záhy - pitomý lekníny v plicích...prej jsem hrozně racionání člověk, ale hlavně jsem posedlá Pavlem Malinou.

16.4., sobota

Pan bývalý prezident je skvělý dramatik, ovšem filmař by to byl lepší než prezident, jinak moc práce, moc mailů, moc zbytečného vysvětlování, které nás jednou zabije.

15.4., pátek

Miluješ-li nezávislou šelmu, je jasný, že budeš věčně neukojenej a nasranej, tak nekňuč.

14.4., čtvrtek

Většina věcí mi dojde jen tak mimochodem, nejdůležitější slova jsou mi sdělována jen tak mimochodem a vlastně veškeré mé pátrání po smyslu života a otázku "co to je, tahle život, tahle země, tenhle Vesmír" bych shrnula do věty, že je to jen tak mimochodem.

13.4., středa

Opilá básnířka, nafoukanej pseudoJosefČapek a teplý pivo, totiž zjistila jsem, že trávit všední dny na místech, kde se kdysi vyráběli drogy a teď to tam smrdí plísní je docela povznášející (pokud není venku tisíc stupňů pod nulou).

12.4., úterý

Jeden kompliment a jak je najednou snadné se usmívat, viď Nováková?

11.4., pondělí

Něco jako předtuchy vážně existuje (významná pauza) idiot.

10.4., neděle

Jediná jistota není žádný pitomý "pochybuji", ale onen "věčný návrat téhož", rovná se stereotyp, jupijé, vlastně ho všichni potřebujem.

9.4., sobota

Baví mě radit, vést vznešený řeči a kritizovat jazyk, je v tom něco ďábelskýho.

8.4., pátek

Je divný, když máte ideály a jste naivně nadšený do studia na vysoký a nějaká vysokoškolská profesorka filosofický fakulty si dovolí říct za dveřmi "prdel" a "seru".

7.4., čtvrtek

Ďěravá hlava zapřičiňuje děravý spánek, takový to, že se každou chvíli probudíš a hrozně se divíš, že v posteli a že je tma, a nejdivnější sny jsou ty filosofický.

6.4., středa

Lidi jsou na můj vkus až příliš zvědaví.

5.4., úterý

...a ďábel se choval zrovna jako člověk.

4.4., pondělí

Dnešek je tedy dnem, kdy zabili Kinga a nikdo to neví, nevěděla bych to ani já, za což se haním, ale dávám to za vinu městský knihovně, kde mám už přes dva roky "čekající" (čti stojící či mrtvou) rezervaci na jeho biografii...tak jak mám vědět, kdy umřel, že jo?

3.4., neděle

Hodný studentík ve mně řekl: "Ne, Terezo, teď tě nesmí zajímat nic než intertextuální realita a hermeneutika," a ten chudák - jedinej normální človíček ve mně, obdařen lehkým cynismem - mávl rukou a podlehl.

2.4., sobota

Jaro je tu, ale i na jaře se svět zdá být šílený.

1.4., pátek

Aprílu jsem si moc neužila: mimochodem jsem se ve školní jídelně zmínila o tom, že naše paní profesorka Taata řve jako kráva, samozřejmě jsem přitom zapoměla, že se nacházím ve ŠKOLNÍ jídelně a že je klidně možné, že paní profesorka Taata sedí rovnou za mnou - ha!