27.7., středa

Voda s citrónem a vstávání ve dvě.

26.7., úterý

Žádost na založení sdružení předána, palačinkárna a ach, je to krásné, býti doma sama, těším se, až budu mít vlastní byt, žádná svíčková můj práh nepřejde, budu si jezdit do Prahy jedna kupovat rajčata a fetu, cvičit jógu a poslouchat jen Bacha a psychidelickej rock.

25.7., pondělí

Demonstrativně odešla po dvou vínech od bavící se společnosti, chachá, ani přemlouvání nepomohlo, chachá, to pro ty proteroristický kecy, jsem na sebe hrdá a taky jsem přesycená tím, jak se dá hodiny klábosit o ničem, ničem, ničem.

24.7., neděle

Po týdnu stráveném s dvanácti a více lidmi mávám rodičům a zabýrám celý byt pro sebe, sice je to úchvatné, spát v jednom pokoji sám a nemuset mýt nádobí pro menší tábor, ale zazpívala bych si s nimi, aspoň jednu.

23.7., sobota

Úklid plesnivin a prachovin, vlak Toník a bože, ve vlaku se tak pěkně čte!, hledám vlak, který nikde nestaví.

22.7., pátek

Reinkarnovaný Anton Pavlovič coby zelený křižák, moravský Treplev a Trigorin, kterej nádherně rrráčkuje, Rrrrusko, marrrmeláda, rrrracek, každoroční dluh vůči Máchovým podvlíkačkám se paradoxně netýká českého, ale ruského dramatika.

21.7., čtvrtek

Všichni důsledně využívají toho, jak si nepamatuji předchozí večer, mám tedy nové pravidlo: "nepít bílej rum k snídani, ne, ani když tě vytrvale nutěj, děvče", ale to s tím nožem jsem jim nesežrala.