31.3., čtvrtek

Lidem se líbí moje básničky, dost divný, protože ony podle mě vážně za moc nestojej, každopádně pořád to není tak divný, jak divný je koukat se do zrcadla - hmota v odrazu, cosi, co nějak vypadá, schránka - kolik společnýho má moje tělo s tím, co jsem?

30.3., středa

Přemýšlím o lidech, za okny tam venku zpívaj ptáci, jsou neuvěřitelně vytrvalí, což může bejt někdy votravný, protože toho na reperotáru zase tak moc nemají.

29.3., úterý

Housle, zlato, čajové pytlíky, umělá krev a šlehačka, tomu říkám Divadlo.

28.3., pondělí

Apatie, trochu.

27.3., neděle

Až budeme zase s tátou chtít překvapit mámu s narozeninovým dárkem, připomeňte mi někdo, že to neumíme (a že máma NESNÁŠÍ Františkovy Lázně).

26.3., sobota

Jsou mi sympatičtí nesympatičtí lidé.

25.3., pátek

Vůbec mi na tobě nezáleží, jseš mi fuk, ale stejně jsi hajzlík a šašek počmáranej.